Všeobecná zdravotní pojišťovna má více než 6 milionů klientů. V roce 2025 tvořili kolegové s postižením 5 % z celkového počtu 3 655 zaměstnanců. Přístupnost je proto ve VZP důležitým tématem, a to jak směrem ke klientům, tak uvnitř organizace ve vztahu k zaměstnancům a pracovním podmínkám. Přístupnost totiž neznamená jen bezbariérové vstupy nebo speciální úpravy. Jde o vytváření prostředí, služeb i komunikace tak, aby byly srozumitelné, použitelné a příjemné pro všechny.
🔹 Jak VZP přistupuje k zaměstnávání lidí s postižením?
🔹 Proč je důležitá přístupnost?
🔹 Co může udělat každý z nás pro lepší komunikaci?
Hana Potměšilová přivítala u mikrofonu Alenu Zímovou, specialistku strategie a rozvoje a Vladimíra Dvořáka, specialistu ICT ze Všeobecné zdravotní pojišťovny.
👉 Inspirujte se zkušenostmi VZP. Pokud ve své organizaci řešíte přístupnost nebo zaměstnávání lidí s postižením, můžete se obrátit na odborníky, kteří se rádi podělí o zkušenosti z praxe.
📩 bezbarier@vzp.cz
📩 ekk@vzp.cz
📞 infolinka VZP: 952 222 222
Textový přepis rozhovoru
Hana Potměšilová
Vítejte u dalšího dílu Kariéry bez bariér. Píše se rok 2026 a téma přístupnosti už dávno není jen vzdálenou vizí nebo dobrovolným bonusem. Máme za sebou první rok od plného naběhnutí Evropského zákona o přístupnosti, který změnil pravidla hry pro veřejný i soukromý sektor. Dnes se podíváme pod pokličku instituce, která na tuto cestu nastoupila mnohem dříve a pro kterou není přístupnost jen kolonkou reportu, ale pevnou součástí jejich identity. Budeme si povídat o tom, jak se mění obrovská organizace, aby byla srozumitelná pro seniory, přístupná pro lidi s handicapem a přívětivá pro každého z nás. Mými hosty dnes jsou Vladimír Dvořák, nevidomý IT specialista ve VZP. Dobrý den.
Vladimír Dvořák
Dobrý den.
Hana Potměšilová
A paní Alena Zímová, která ve VZP má na starosti pracovní prostředí, vnitřní rozvoj, péči o kolegy právě na klientských pracovištích.
Alena Zímová
Dobrý den.
Hana Potměšilová
Možná položím na začátek otázku vám oběma a začnu, Aleno, s dovolením u vás. Zkusme začít krátkou vizitkou. Jak byste měla popsat vaší misi ve VZP a jak by zněla?
Alena Zímová
Já možná začnu se svou osobní vizí. Mojí osobní vizí je, že pomáhám uspět. A souvisí to i s misí ve VZP, kde pečuji o pracovní prostředí a snažím se pomocí vnitřní zdrojů našich lidí, pomoci uspět ve vztahu k našim klientům a také našim pracovníkům v týmech navzájem.
Hana Potměšilová
A Vláďo, jaká je vaše mise ve VZP?
Vladimír Dvořák
Moje mise ve VZP je taková, že pracuji na úseku informačních technologií, kde takovým stěžením tématem je informační systém. A já se snažím na VZP pomoci mým kolegům k tomu, aby ten informační systém se dobře rozvíjel a aby také do budoucna přinášel to, co se od moderního informačního systému očekává. Na druhé straně se také snažím ve VZP hledat místa nebo prostory, které by stály za to nějakým způsobem zpřístupnit pro lidi s handicapem, protože ne úplně všechno, co ve VZP máme, je plně přístupné. Ale to se snažím samozřejmě dělat motivačním způsobem a kolegy k tomu právě tou motivací nakoupit.
Hana Potměšilová
Vy jste mi krásně, Vláďo, nahrál otázku, že jedna věc je Evropský zákon o přístupnosti jako technikálie nebo jako určitý parametr, ale na prvním místě by měl být klasický lidský přístup. A možná se zeptám, co vás právě přimělo k tomu neřešit jenom ty normy a paragrafy a nařízení, ale právě ten lidský přístup.
Vladimír Dvořák
VZP jako největší pojišťovna v České republice má 6 milionů pojištěnců a to je obrovská masa lidí. To znamená, že my se snažíme právě tomuto vysokému počtu našich pojištěnců vyjít vstříc. Samozřejmě ta skupina lidí je velmi pestrá. Jsou tam zahrnuti lidi v produktivním věku, jsou tam zahrnuti senioři, jsou tam zahrnuti lidi s handicapem a všem těmto lidem se snažíme vyjít vstříc. Proto právě možná ta motivace.
Hana Potměšilová
Aleno, vy jste vzděláním právnička, to znamená, že by paragrafy mělo být to první, co řešíte. Proč se ale ten lidský potenciál stal pro vás to číslo jedno?
Alena Zímová
Právě už nejsem dlouho dobu takhle orientovaná. Nicméně, ten legislativní rámec, o kterém jste hovořila, Hani, nám pomohl napřít pozornost určitým směrem. Ten lidský přístup je nedílnou součástí toho, co my máme na přepážkách. Přicházejí k nám naši pojištěnci, budoucí pojištěnci, zkrátka lidé v opravdu tíživých situacích životních, pracovních. A ta empatie a takovéto porozumění a ten lidský přístup je vlastně to gró, na kterém stavíme. To je to důležité.
Hana Potměšilová
A kdy se, Aleno, propojil váš pracovní život s pracovním životem Vládi?
Alena Zímová
Naše cesty se potkaly vlastně v okamžiku, a já jsem říkala, že se zabývám interním rozvojem, kdy jsme připravovali interní rozvojové školení právě pro kolegy na přepážkách, protože se tomu hodně věnujeme. Vláďa mi přinesl do interního rozvoje téma přístupnosti. A tím cílem je pomoci našim kolegům kvalitně poskytovat službu. Komplexní službu, kterou VZP má právě tím rovným přístupem nebo tím rovným způsobem. A učit je v rámci přístupnosti, jak komunikovat s kolegy, s klienty s handicapem či s nějakým omezením tak, aby to pro ně bylo co možná nejvěrnější a nejkomfortnější.
Hana Potměšilová
S Vláďou tvoříte dobrou dvojku. Ale co pro vás bylo asi takové nejtěžší nebo překvapivé si na to zvyknout právě v komunikaci s Vláďou, který je nevidomý?
Alena Zímová
Já vlastně nevím. Já si myslím, že tam není překvapivé nic. My jsme si po pracovní i osobní stránce velmi dobře sedli. A vlastně neznám žádné specifikum. Prostě není tam nic. Já pracuji často s týmy, ve kterých mám různé lidi, věkově, názorově. A jenom to, že Vláďa má určité omezení, vlastně obohatilo tu naši spolupráci, že jsme se mohli věnovat tomu tématu. Jinak žádné specifikum není. On je skvělej, je spolehlivější, dochvilnější než já. Burcuje mě k mnoha novým nápadům. Tak jo, je fajn.
Hana Potměšilová
Vláďo, vy jste nastoupil do VZP v době covidu. Nastoupil jste do Handicap programu. Jak moc pro vás byla instituce, která má čtyři tisíce zaměstnanců a, jak už jste sám řekl, šest miliónů klientů specifická, jak moc bylo důležité si říct, jo, já to dám, a jak moc bylo těžké vzbudit důvěru ve svém okolí, že to skutečně dáte?
Vladimír Dvořák
Vzpomínám si velmi dobře, kdy jsem nastoupil do VZP a začal jsem tam pracovat, protože jeden týden jsem byl pověřen vedením takového velkého boardu Výbor pro byznys architekturu. Byl jsem se na průběh toho výboru podívat a druhý týden jsem ho vedl. No, takže jsem měl jenom týden na to se s tím srovnat, nějakým způsobem si říci, že když se budu bát, tak to nedám. Tak jsem si raději řekl, že to zvládnu a ono to dopadlo naštěstí dobře.
Hana Potměšilová
Vláďo, vy jste ajťák, ale většina našich posluchačů IT obory moc políbení nejsou. Co je to byznys architektura?
Vladimír Dvořák
Tady v tomto případě se jedná o, jak jsem řekl, Výbor pro byznys architekturu a byla to platforma, je to platforma a bude to platforma, kde se bude potkávat na jedné straně ten byznys, to znamená, to jsou ti lidé, kteří přemýšlejí nad tím, co ve VZP změnit, zlepšit, co rozvinout u těch stávajících řešení a na druhé straně je to IT, které de facto se snaží být všem těm lidem z byznysu napomocné a vymýšlet pro ně vlastně to řešení a uplatňovat ho do praxe, které vlastně ten byznys vymyslel.
Hana Potměšilová
Vy jste se dostal do komunity IT, kteří do té doby neměli zkušenost s nevidomým kolegou. Jak moc by to těžké nebo naopak lehké rozbít třeba určité předsudky, které měly před sebou?
Vladimír Dvořák
Já se zase vrátím ještě k tomu Výboru pro byznys architekturu. Na té platformě se setkává a bude setkávat docela dost ředitelů, i pan náměstek, a oni měli tehdy, když jsem tam nastoupil a byl jsem pověřen vedením toho výboru, zjistit vlastně, jak člověk s těžkým zrakovým handicapem pracuje. To znamená počítač s hlasovým výstupem, trošku specifický přístup k promítání a předávání informací a myslím si, že se velice rychle podařilo u těch lidí to, že byly schopni navnímat ta specifika a de facto začít to brát jako přirozenou věc. To myslím si, že bylo takové klíčové pro tu integraci a pochopení vlastně toho specifika člověka se zrakovým handicapem.
Hana Potměšilová
Vy jste nastoupil nejdřív na pozici běžného IT specialisty, teď se dá říct, že už zastáváte manažerskou pozici. Když se rozhlédnu kolem a představím si manažery 21. století, kteří stále vidí určité překážky v zaměstnávání kolegů, kteří jsou nevidomí, co byste jim doporučil?
Vladimír Dvořák
Ve VZP to máme v zásadě jednoduché, v tom nejvíce pozitivním slova smyslu. Máme program Handicap, který umožňuje lidem s určitým znevýhodněním nebo handicapem si práci v VZP vyzkoušet, ochutnat dynamiku velkého týmu, ochutnat i řekněme nějaké stresové faktory, které samozřejmě v tom pracovním procesu se objevují a říci si na jedné i na druhé straně, jestli je to opravdu to, co mi vyhovuje a jestli do toho půjdu. Takže možná odpověď je toto. U menších firem by bylo možná fajn, kdyby jejich lídři byli schopni nějakým způsobem být otevření i lidem s určitým znevýhodněním a handicapem, protože pro ně samozřejmě to může být obohacení týmu. Ti lidé jsou schopni nebo mohou přinést do jejich týmu obohacení, nějaký jiný náhled na věc, nějakou jinou perspektivu, která by tam jinak třeba nepřišla.
Hana Potměšilová
Děkuju, Vláďo. Přesunu se teď k vám, Aleno. Vy ve VZP řešíte přístupnost. Proč pod pojmem přístupnost většinová veřejnost stále vnímá bezbariérové rampy? Jak bychom to správně měli vnímat právě teď?
Alena Zímová
Já si myslím, že veřejnost možná ani problém přístupnost pořádně nezná. Plete si je s různými dalšími pojmy. Přístupnost je velké téma, které v VZP řešíme komplexně. Jak už jsem řekla, ve VZP ve vztahu ke klientům se snažíme být velmi, velmi otevření. Vychází to z naší podstaty věci. Kdo jiný než zdravotní pojišťovna by tady na tom tématu měl pracovat? A my se snažíme vlastně tu přístupnost obrátit i dovnitř vůči našim zaměstnancům. Vláďa tady zmínil program Handicap, díky němu pečujeme o to, abychom nenaplnili jen pouhé kvóty a nebyli společensky odpovědní jenom takovýmto stylem. Snažíme se opravdu aktivně vyhledávat ty příležitosti. A Vy jste, Hani, mluvila o tom, to jsem ještě chtěla doříct, co by měli manažeři dělat. Oni se hodně bojí o to, že budou mít s takovým Vládou více práce. Ale není tomu tak. Jedinou práci mají s tím vyhledat tu příležitost a potom ji nabídnout. A to se snažíme my dělat. Vlastně to, aby si lidé s nějakým určitým druhem omezení sami našli to své místo. Lidé s jasnou vizí, aby se sami podpořili. A v tomto směru je potom my budeme podporovat dále. A k tomu programu Handicap ještě musím s potěšením říct, že naším programem už prošlo 367 lidí. A z toho 98 lidí máme v pracovním poměru. A letos máme 5 % z celkového počtu zaměstnaných kolegů s handicapem. Takže to je jenom na okraj.
Hana Potměšilová
To není na okraj. Dokresluje to ten přístup VZP.
Vladimír Dvořák
Skvělá čísla.
Alena Zímová
Ale hlavně skvělí lidi. Žádná čísla. Hlavně skvělí lidi. A snažíme se vlastně tu přístupnost, a to už jsem říkala, dávat ven i ve směru dovnitř. A dovnitř právě máme s Vláďou. A to už tady možná trošku můžu propagovat, takový projekt, kde Vláďa se svými kolegy vlastně hodnotí pracovní pozice z hlediska přístupnosti zda ty jednotlivé pracovní pozice jsou přístupné z hlediska uživatelského. Zda ty systémy, se kterými lidé na té pozici pracují, jsou přístupné. A naše kolegy a kolegové z personálního hodnotí tu fyzickou přístupnost. Takže my, když už budeme moci nabírat každou pozici, tak k tomu bude už ten balíček za ta pozice je vhodná pro lidi se omezením. Což je skvělé.
Hana Potměšilová
To je úplně skvělé. Ale vraťme se ke klientské základně, které máme těch šest miliónů. Možná Vláďo na Vás, teď necháme Alenu odpočívat chvilku. Existují už nějaké standardy, jak by měly vypadat pobočky a celkově pobočková sít, aby byly přístupné komukoli?
Vladimír Dvořák
Tak my jsme už před několika lety si řekli, že nabízíme jak digitální, tak fyzickou možnost jak nás kontaktovat. Ale uvědomujeme si, že ve společnosti je celá řada lidí, kteří třeba neradi používají digitální služby, digitální zařízení. Takže máme nyní ve standardech, že lidi s handicapem a seniory obsluhujeme bezpodmínečně. To znamená, jakýkoliv senior, jakýkoliv člověk s handicapem, který přijde na pobočku, je plně obsloužen. Další prvky, které budou zpřístupňovat tu naši pobočkovou sít, tak připravuje se standard, který by měl říct, jak taková přístupná pobočka a to komplexně přístupná pobočka bude vypadat. To znamená, aby uspokojila nejen lidi s tělesným handicapem, ať už jsou to rampy, nájezdy atd., ale aby uspokojila i lidi se zrakovým handicapem, to znamená akustické zpřístupňující prvky, vizuální zpřístupňující prvky. Pro lidi se sluchovým handicapem máme k dispozici službu Tiché linky. Samozřejmě budeme se snažit, abychom i třeba pro lidi s poruchou autistického spektra byli schopni připravit, řekněme, návštěvnický čas, který bude určen přímo pro ně ve smyslu ztišení prostoru, nastavení, osvětlení prostoru atd. Další zpřístupňující prvky, které se týkají i poboček, budou jednoduché výstižné texty, které máme třeba na letácích atd. To je velmi důležité. V tuto chvíli máme skvělou infolinku, kde máme ještě mnohem více skvělé lidi, kteří na ní pracují a ti jsou samozřejmě schopni všem našim klientům – stávajícím i budoucím – poskytnout informace v tom nejpřístupnějším smyslu, podle jejich potřeb.
Hana Potměšilová
Vláďo, jako nevidomý člověk, který není jen zaměstnancem VZP, ale předpokládám i klientem VZP, existuje nějaká neviditelná bariéra, která pro viditelné klienty na pobočkách ještě stále zůstává?
Vladimír Dvořák
Když budu mluvit sám za sebe, pamatuju si na dobu, kdy jsem ještě nepracoval na VZP, ale potřeboval jsem něco vyřídit na pobočce a přišel jsem na konkrétní pobočku a chvíli jsem tam tápal, protože je to velká pobočka, je vybavena vyvolávacím systémem a ten samozřejmě tvoří určitou bariéru v přístupnosti, protože současné vyvolávací systémy nemají hlasový výstup, nemají dobře haptická tlačítka, jsou vybaveny tabulemi vizuálními, kde se promítá číslo a číslo přepážky, takže to je v tuto chvíli velká bariéra. My samozřejmě přemýšlíme, jak tuto bariéru obejít v budoucnosti. Budeme věřit v to, že přijdou i vyvolávací systémy, které budou přístupné, ale snažíme se s tím pracovat už dnes tak, abychom uspokojili lidi s handicapem. To znamená, vznikají u nás takzvané infopulty, kde máme pracovníka, který se v uvozovkách rozhlíží kolem sebe a jakýkoliv člověk, který tam přijde, ať už má handicap nebo nějaké znevýhodnění, nebo je na něm vidět, že tápe, tak samozřejmě je tímto pracovníkem osloven a v uvozovkách průvodcován celým tím procesem, než zase tu pobočku opustí.
Hana Potměšilová
Vy krásně máte všechno v sobě. Jak říká Alena, my tím žijeme, máme to v DNA. Aleno, jak předávat tu vaší energii, empatii, ale taky praktické zkušenosti do těch týmů řadových zaměstnanců?
Alena Zímová
My jsme se s Vláďou rozhodli, že je to naše téma, že to bude v té DNA naší pojišťovny a snažíme se jít cestou, a Vláďa to moc hezky říká, cestou motivace. Budeme všechny motivovat. To, abychom mohli motivovat, se musí o nás vědět, takže hledáme příležitosti, abychom byli slyšeni.
Vladimír Dvořák
Osvěta.
Alena Zímová
Ano. Takže to probíhá tak. Třeba kupříkladu to první, co jsme udělali s Vláďou, máme ve VZP pořad, jednou za měsíc vysíláme pro naše zaměstnance interní pořad páteční devadesátky, kde zveme zajímavé osobnosti z venkovního světa. Je to interní přenos. Vláďa byl hostem. Byl hostem, udělali jsme spolu rozhovor, kde Vláďa ukázal, jakým způsobem prakticky funguje, jaký je jeho příběh. Ukázal našim spolupracovníkům, jak zjistí, co mám dnes na sobě a jestli mi to sluší. Zkrátka snažíme se představit naše kolegy ostatním kolegům, protože si myslíme, že to je základ. Ve vztahu ke pobočkové síti tak připravujeme interní školení právě v tom provázení, v osvětě přístupnosti a Vláďa je interní lektor. Takže interní lektor a interní lektor Vláďa. Připravujeme velkou road show v druhé polovině tohoto roku. Vláďa už byl na některých klientských pracovištích. Mělo to velký úspěch a je po něm velká poptávka.
Vladimír Dvořák
Po tom školení samozřejmě.
Alena Zímová
Po Vláďovi taky. A samozřejmě u nás je další krásný projekt. Projekt Vzpoura úrazům, kdy naši kolegové, kteří mají po úraze tělesné omezení, tak jezdí do škol a do táborů a do mateřských škol a dětem ukazují, jaké to je, když po úraze potom zůstanou upoutáni na vozík a mají k tomu krásný edukační program. A mají za sebou krásné zpětné vazby. A to je také příležitost, jak pouštět ty informace i dovnitř.
Hana Potměšilová
Do toho vstoupím, Vláďo. Teď jste, Aleno, mluvila o tom, co je viditelné nebo o čem všichni ví. Ale vy děláte i to, co není úplně oficiální. Děláte mystery shoppingy na jednotlivé pobočky. To znamená, oslovíte kamarády Vládi, kteří jsou také nevidomí, aby přišli na pobočky nebo kamarády právě kolegů a kolegyň ze Vzpoury úrazům, aby přišli na pobočky a otestovali je. Nebo jakým způsobem ten mystery shopping běží?
Alena Zímová
Projekt interního mystery shoppingu už tady běží asi desátým rokem. Slouží k tomu, abychom dokázali udržet ten standard celorepublikový, protože máme pobočky napříč celou republikou. A vlastně díky němu proškolení kolegové z přepážek chodí dělat fiktivní klienty na jiné přepážky. Vyhodnotí zda jsou dodrženy standardy profesionální obsluhy, standardy klientského pracoviště a vrací se zpět podávat zpětnou vazbu kolegům z přepážek. Takže je to udržení standardů, ale je to hlavně rozvojové a motivační. Tento program je takto stavěný. A my vlastně v tom tématu přístupnosti jsme si říkali, že to je vlastně ono, kde ten Vláda a jeho kolegové můžou udělat tady ty fiktivní klienty a jít v reálu otestovat, jak jsme připraveni, jaká je vlastně ta základna. A v budoucnu, až ta síť bude proškolena, jakým způsobem se daří našim kolegům vlastně poskytovat tu službu právě handicapovaným kolegům. Je to náročné. Je to vlastně náročné na zapamatování si. A ta technika je velmi náročná, proto určitě nebudeme oslovovat kamarády našich kolegů zaměstnanců, ale společně s těmi, co se k nám přidají, tak vlastně od září uděláme tady to monitorování toho stavu a vlastně pomoci rozvoji. To bylo vlastně první, kdy se mi Vláďa přihlásil jako mystery shopper, že jdeme na to a otestujeme přístupnost.
Hana Potměšilová
Vláďo, vy jste nemalou část svého profesního života ve VZP věnoval aplikaci Moje VZP. Na co jste v té aplikaci za sebe nejvíc pyšný? A co podle vás je úplně to nej, co nevidomý klient teďka zvládne s obýváku a na začátku to vlastně nefungovalo?
Vladimír Dvořák
Já bych chtěl říct na začátku, že jsem opravdu moc rád, že mobilní aplikaci Moje VZP máme. Máme i webovou integraci. Je to pro nás velmi důležitý kanál komunikace: pojištěnec – pojišťovna. Do budoucna, kdy se budou preferovat digitální technologie ještě mnohem více, tak si troufnu říci, že to bude opravdu jeden z hlavních takzvaných gatů k nám. Já jsem moc rád, že se nám daří mobilní aplikaci stále poskytovat v jednoduché podobě. To znamená, troufnu si říci, že aplikace není překombinovaná. Nabízí to, co aplikace nabízet má a samozřejmě jsem v součástí testování přístupnosti té aplikace. Nabízí komplexní vhled na portfolio zdravotního pojištění klienta, který je v aplikaci přihlášen, zobrazuje informace o čerpání zdravotním péče, informace o čerpání poplatků a doplatků v lékárnách. Jsem velmi pyšný na to, že v aplikaci poskytujeme takzvaný digitální průkaz pojištěnce, který je plnohodnotným ekvivalentem toho plastového průkazu. To znamená, dnes člověk, který jde k lékaři, tak se samozřejmě může prokázat tímto digitálním zdravotním průkazem. Aplikace nabízí spoustu dalších věcí, jako jsou informace o našich pobočkách, o naší celé síti, nabízí možnost kontaktu s námi, nabízí možnost objednat se na pobočku na konkrétní termín. Nabízí také, řekněme, nějaké benefitní programy, jako je Klub pevného zdraví, kdy pojištěnci, kteří mají profil v Moje VZP, mohou čerpat bonusy u našich partnerů, což je skvělé. Nabízí informace o pohotovostech a samozřejmě nabízí i takové možnosti, jako je požádat si o vystavení nového průkazu pojištěnce, kdy ten člověk třeba ten plastový ztratí nebo získat příspěvek z Fondu prevence.
Hana Potměšilová
Aleno, Vy stojíte za tím, aby Vaši nejen pobočkoví zaměstnanci uměli komunikovat s každým klientem. Je nějaká univerzální rada, jak se zachovat, pokud si nejsem jistá nebo jistý, jak se třeba chovat k někomu na vozíku nevidomému nebo neslyšícímu?
Alena Zímová
Ta univerzální rada je asi jednoduchost, empatie, vlídnost a plná pozornost, kterou vlastně věnujeme každému klientovi. Vždycky se zeptat, jakým způsobem, aby ten člověk třeba uvítal tu pomoc a nedělat nějaké nevyžádané kroky, ale vždycky být všímavý a pozorný. Vlastně toto je v našich klientských standardech. Být srozumitelní, jednodušší, vlídní a ověřovat porozumění. Ta univerzální rada je pro všechny, kdo pracují s druhými lidmi.
Hana Potměšilová
Vláďo, co vidící lidé dělají za nejčastější chybu, když chtějí pomoct nevidomému člověku? Ač to myslí určitě dobře.
Vladimír Dvořák
Napadá mě takový docela častý příklad, kdy ke mně přijde někdo, kdo mi chce pomoci, ale v zásadě nemáte informace, jakým způsobem se to dělá. Takže to je taková ta nejčastější chyba. Může to potom zapříčinit nechuť na jedné i na druhé straně, což je škoda. Takže určitě bych doporučil takovým lidem, kteří chtějí tu pomoc nabídnout, ale nevědí jak, tak se toho člověka přímo zeptat. Nevím, jak vám mám pomoci, ale když mi řeknete, jak to mám udělat, tak já to udělám.
Hana Potměšilová
Aleno, stalo se vám, že vás někdy s žádostí o tu pomoc požádaly další zdravotní pojišťovny. Přece jenom zákon o přístupnosti tady už máme, platí pro všechny. Vy děláte něco navíc. Požádali vás někteří o radu?
Alena Zímová
Zatím ne, upřímně, ale možná se to po vašem podcastu změní.
Hana Potměšilová
Tak bylo by ideální, aby se to stalo naším společným cílem. I proto tady máme Kariéru bez bariér. Ale pojďme si ještě říct, co je možná právě tou bariérou, že to ostatní pojišťovny neřeší. Co je takový největší mýtus o přístupnosti? Možná nejdřív se zeptám, Vláďo, vás.
Vladimír Dvořák
Já si myslím, že jedním z největších mýtů ohledem přístupnosti je, že přístupnost je určená jenom lidem s nějakým znevýhodněním nebo handicapem. Když se podíváme na nějaká řešení, která jsou plně přístupná, tak benefity přístupnosti, i když je třeba v tu chvíli uživatelé nevnímají, jsou určené pro všechny a de facto využívají je všichni. A dalším takovým mýtem, co mně napadá je, že přístupnost se řeší ad hoc až po nasazení nějakého řešení. Je důležité, aby přístupnost byla součástí toho řešení od jeho počátku přes jeho tvorbu, testování až po samotné nasazení. A tady můžeme mluvit o řešeních, jakou jsou třeba web, microsite, mobilní aplikace atd.
Hana Potměšilová
Aleno, co podle vás znamená bezbariérovost? Jsou to jenom ty bariéry reálné, nebo i ty virtuální, nebo v našich hlavách?
Alena Zímová
Bariéry u nás v pobočkové síti máte u každého klientského pracoviště takový malý čtvereček, takovou malou ikonku, jestli je to pracoviště bariérové nebo bezbariérové. A to je možná ten největší mýtus, že toto je jediná bezbariérovost. To základní může být pro klienta, ta bariéra pro klienta může být právě ten přístup, který klientský pracovník k němu bude mít. Ta řeč, kterou vlastně s ním bude hovořit. I proto my akcentujeme třeba na možnost objednání, která vlastně pro všechny klienty dává tím pracovníkům plně se věnovat a koncentrovat na klienta. Je samozřejmě daná i klientům s handicapem tato možnost. A ten jazyk, kterými komunikujeme s našimi klienty, je velmi jednoduchý, srozumitelný. Dáváme důraz na ověření toho porozumění. Ale to uvítají všichni klienti, nejenom ti handicapovaní.
Hana Potměšilová
Vláďo, pro někoho může být velkou bariérou dostat se na pobočku. Ať už z toho důvodu, že nemůže řídit auto, problematická doprava, nemá ve svém okolí někoho, kdo by ho dopravil na pobočku, nebo prostě pobočka je nedostupná právě z důvodu těch bariér jako takových. Je možné zkontaktovat se s kolegou, kolegyní z pobočkové sítě třeba v onlinu, po telefonu?
Vladimír Dvořák
Ano, máme infolinku, kde pracují lidé, kteří jsou perfektně vyškoleni na komunikaci s našimi klienty. A samozřejmě akcentují i individuální přístup. A to nejenom k lidem jako takovým z většinové společnosti, ale i k lidem s nějakým znevýhodněním nebo handicapem.
Hana Potměšilová
Vy spolupracujete například s Tichou linkou, jestli se nemýlím.
Vladimír Dvořák
Ano, je to tak.
Hana Potměšilová
Je možné třeba spojit se s vámi prostřednictvím online meetu, ať už třeba Teamsu nebo Google meetu?
Alena Zímová
Já možná tedy do toho vstoupím a doplním Vláďu. Právě to je ta možnost, pokud se klient objedná, je možnost tam uvést i do poznámky nějaký specifický druh komunikace. Toto všechno se teď ukotvuje, máme velkou novou strategii standardizace sítě. A všechny tyto pohledy jsou právě integrovány do této strategie.
Hana Potměšilová
Ale co by pro vás bylo největší odměnou za pět, deset let právě v přístupnosti? A teď se nedívejme jenom na VZP, ale na společnost jako takovou.
Alena Zímová
Kdyby byla v DNA každého z nás, kdyby už neuvažovali zaměstnavatelé a lidé kolem o přístupnosti jako o něčem buď povinném, nebo něčem, z čeho mají strach. Něco, co musí být robustní. A vyžaduje to nějaká nákladná řešení, aby mohly vyjít v stříc. My se s Vláďou snažíme a jdeme v tom příkladem hledat každodenní drobnosti, které můžeme zlepšit. A každodenní příležitosti, na kterých můžeme pracovat. Tak tento pohled by mě moc potěšil.
Vladimír Dvořák
Musím říct, že mě taky.
Hana Potměšilová
Vláďo, když jste si hezky vzal slovo, co by si podle vás měl z našeho dnešního podcastu odnést nějaký drobný živnostník, učitel ve škole nebo vedoucí úřadu právě pro sebe a pro své okolí?
Vladimír Dvořák
Myslím si, že by se měl odnést toto: Nebát se. Lidé znevýhodnění, lidé s handicapem v této společnosti jsou. Jsou aktivní, což je skvělé. A bylo by fajn, kdyby opravdu nacházeli v těch malých firmách, ale i v těch velkých firmách na druhé straně lidi, kteří jsou schopni s nimi spolupracovat, nabídnout jim tu příležitost a vlastně ten tandem, ten vztah nějakým způsobem posouvat, prohlubovat.
Hana Potměšilová
Aleno za vás?
Alena Zímová
Za mě inspiraci, že ty cesty jsou všude. Stačí jen být otevřený.
Hana Potměšilová
Já vám oběma děkuji. Aleno, Vláďo, já věřím, že jste byli pro naše posluchače a budete do budoucna velkou inspirací. Pokud nám můžete prozradit, dozví se na vás třeba kontakty na stránkách VZP nebo kdyby někdo se chtěl právě poradit, zasdílet svoji vlastní osobní zkušenost, jak se k vám dostat? To jsou ty bariéry.
Alena Zímová
Ano, já myslím, že můžeme říct to, co říkáme při každé příležitosti, ať se nám lidé ozvou právě na emailovou adresu.
Vladimír Dvořák
bezbarier@vzp.cz nebo na adresu ekk@vzp.cz
Alena Zímová
Případně na infolinku. Kolegové rádi kontakt předají.
Hana Potměšilová
Mými dnešními hosty byla Alena Zímová, specialistka strategie a rozvoje VZP a pan Vladimír Dvořák, IT specialista právě ve Všeobecné zdravotní pojišťovně. Děkuji.
Vladimír Dvořák
Děkujeme za pozvání.
Alena Zímová
Děkujeme moc.
